Boromejská péče

Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského vznikla roku 1652 z odkazu a závěti Josefa Chauvenela, mladého francouzského právníka, který po třicetileté válce začal pomáhat lidem nakaženým morem a sám na nákazu ve věku 31 let zemřel. Patronem sester je sv. Karel Boromejský, milánský arcibiskup z 16. století, který osobně ošetřoval nemocné při morové epidemii a rozdal jim veškerý svůj majetek.

Boromejská spiritualita vidí v každém nemocném, opuštěném nebo umírajícím člověku samotného trpícího Krista. Sestry boromejky působí všude tam, kde, jak samy říkají, „se krvácí z ran těla i duše“. Jejich služba není pouhou sociální prací, ale duchovním posláním. V českém prostředí má tato spiritualita hluboké kořeny – sestry boromejky zde působí nepřetržitě od roku 1837 a jejich statečnost se projevila zejména během komunistické totality, kdy byly pronásledovány, vězněny a vyhnány z nemocnic, ošetřovatelských ústavů a dalších míst, na kterých působily.